Období Velikonoc je spojeno s pečením tradičních i netradičních pochoutek. Mezi ty tradiční patří bezesporu mazanec. Ten a řadu jiných velikonočních dobrot budete moci ochutnat na zámku Loučeň při první skutečně jarní slavnosti na zámku, spojené s řehtačkovým průvodem, vynášením Morany a pomlázkou.
Velikonoce patří k nejvýznamnějším svátkům křesťanů. V západní křesťanské tradici Velikonoce připadají na neděli po prvním jarním úplňku, tedy na měsíc březen či duben. Slovanský název svátku, Velikonoce, se vztahuje na „velkou noc“, v níž byl Kristus vzkříšen. Velikonoce patří k svátkům, jež mají nejdelší přípravné období vrcholící ve Svatém neboli Velkém týdnu. Toto období začíná Květnou nedělí, což je poslední den čtyřicetidenního půstu, graduje svatým třídenním, tedy Zeleným čtvrtkem, Velkým pátkem a Bílou sobotou a končí před slavností Vzkříšení.
Na Bílou sobotu 31. března 2018 si na zámku Loučeň připomenou VELIKONOCE U THURN-TAXISŮ aneb Lidové zvyky a tradice čili Na lidovém jarmarku
Svátky jara budou loučenští v letošním roce slavit s knížecí rodinou, která pozvala na zámek milé velikonoční hosty. Velikonoce na Loučeni budou veselé, hravé a barevné.
Co dalšího bude patřit k letošním Bílé sobotě 31. března na loučenském zámku?
- 11:00 Slavnostní zahájení
- Komentovaná ochutnávka Mazance – vystoupení stánkaře
- 12:00 Otevření studánky
- 13:00 Velikonoční soutěže v pletení pomlázek- soutěžní klání pro děti i dospělé
- Komentovaná ochutnávka Beránka – vystoupení stánkaře
- 14:00 Řehtačkový průvod a vynášení Morany – přetrvávající lidová tradice
- 15:00 Křesťanské Velikonoce u Thurn – Taxisů – jak slavilo panstvo svátky jara
Jak velké vajíčko jste měli možnost na Velikonoce vidět? U nás budou přímo obří. Na závěr dne proběhne velikonoční tancovačka na nádvoří.
Svatý týden Velikonoční začíná Modrým pondělí, kdy dětem a studentům začínaly jarní prázdniny. Následovalo Šedivé úterý. V tento den hospodyně uklízely a vymetaly pavučiny. Ani jeden z těchto dvou dnů nebyl nijak výjimečný z hlediska lidových zvyků. Větší roli hrály dny nadcházející. Popelečná středa, neboli také Škaredá či Sazometná byla dnem, kdy Jidáš na Ježíše žaloval. Vymetávaly se saze z komína, odtud název Sazometná. V tento den se nemá podle lidové pověry nikdo škaredit, protože by mu to mohlo vydržet každou středu v roce. Zelený čtvrtek byl dnem odpuštění. Rodiny se modlily a všichni se omyli rosou, která bránila onemocnění šíje a dalším nemocem. Uklízelo se a smetí se odnášelo na křižovatku cest, aby se nedržely v domech blechy. Aby stavení opustil hmyz a myši, zvonilo se paličkou o hmoždíř. Na Zelený čtvrtek utichaly zvony – „Odlétaly do Říma„. Znovu se rozeznívaly na Bílou sobotu. Místo zvonů se však ozývaly ve vsích dřevěné řehtačky a klapačky „klapání“. V odpoledních hodinách se scházeli chlapci a dívky a říkali říkanky o Jidášovi. Dodnes se právě tento den objevuje na pultech pečivo „jidáše“, které se i dříve podávalo namazané medem. Na Bílou sobotu se ještě před východem slunce muselo uklidit, vybílit stavení, vymetalo se novým koštětem. Pekly se mazance, beránci a také chléb. Vše se chystalo na Boží hod velikonoční. Chlapci pletli pomlázky z vrbových proutků, vázaly se březové větvičky a zdobila se vajíčka.
